Rodina

Číňané kladou velký důraz na rodinu a pokrevní vztahy. Jedno staré čínské přísloví říká: „Dokud jsou rodiče naživu, neměl by se syn vzdalovat, a pokud ano, měl by jim dát vědět, kam jde.“ V dnešní době se však stále více Číňanů rozhoduje opustit rodná města a rodiče a stěhují se do jiných míst za lepšími pracovními příležitostmi. Přesto se vždy budou snažit cestovat zpět do rodných měst a navštěvovat své rodiče kvůli tradici společně stráveného rodinného času během významných svátků. V důsledku toho se doprava v Číně sítě vždy nejrušnější v období svátků v době Svátku jara a Národního dne (1. října).

Čínská jména

Nejdříve jsou uvedena čínská příjmení a poté křestní jména. Existují dva typy čínských příjmení: jednoznaková (jednoslabičná) příjmení a dvouznaková (dvouslabičná) příjmení. V současné době existují stovky běžně užívaných jednoznakových příjmení, z nichž nejrozšířenější jsou Li, Wang, Zhang, Liu a Chen; běžně užívaných dvouznakových příjmení jsou desítky, z nichž nejčastější jsou Zhuge, Ouyang, Sima, Duanmu a Gongsun. Keats pro vás nabízí blog o nejčastěji používaných čínských znacích.

Většina Číňanů dědí příjmení po otci a jen někteří po matce. Příjmení jsou symbolem pokrevního příbuzenství. Křestní jména jsou často dávána tak, aby naznačovala určitý význam, obvykle vyjadřující dobrá přání rodičů. Například „富“ (fù) a „财“ (cái) se dávají jako dosažení bohatství; „贵“ (guì) a „禄“ (lù) jako být úspěšný; „福“(fú) jako radost a štěstí; „康“ (kāng), „健“ (jiàn) a „强“ (qiáng) jako zdraví a síla; „徳“(dé), „贤“ (xián) a „淑“ (shū) jako ctnostné a čestné osoby; a „栋“ (dòng), „杰“ (jié) a „财“ (cái) jako kompetentní osoby. Přesný význam jmen se také může lišit z generace na generaci. Pokud chcete mít čínské jméno, je nezbytné naučit se základní čínské znaky.

Struktura a velikost rodiny

Čína má tisíciletou historii zemědělské společnosti. Během dlouhého historického procesu se struktura a velikost čínské rodiny příliš nezměnily. Ve starověké Číně byly „čtyři (nebo pět) generací pod jednou střechou“ pro Číňany vždy ideálním pojetím rodinného života, protože symbolizovaly ideál velké prosperující rodiny. Od založení Čínské lidové republiky v roce 1949, zejména od zavedení politiky plánování rodiny na konci 70. let 20. století, se velikost čínských rodin obecně snižuje. V současné době tvoří dvoučlenné a tříčlenné domácnosti přibližně 60 % celkového počtu rodin, z nichž počet těch, které jsou tvořeny pouze páry, stále roste. Za povšimnutí stojí zejména to, že podíl jednočlenných domácností v posledním desetiletí prudce vzrostl. Podle statistik tvoří jednočlenné domácnosti v roce 2018 16,69 % populace, zatímco v roce 1990 to bylo pouze 6,34 %. Před rokem 1949 se průměrný počet rodinných příslušníků na jednu domácnost dlouhodobě pohyboval kolem 5,3 osoby. V roce 1990 klesl na 3,26, v roce 2000 na 3,44 a v roce 2010 na 3,10. Ať už na venkově nebo ve městech, dospělé děti se po svatbě rozhodnou odstěhovat a žít samy. Dokonce i ti, kteří jsou svobodní, tráví stále méně času bydlením s rodiči z důvodů, jako je školní docházka nebo práce. Pokud se chcete spřátelit s Číňany,  můžete se seznámit s jejich rodinnými příslušníky.

Ženy a rodiny

Čínské ženy začaly hledat zaměstnání mimo domov až po vzniku Čínské lidové republiky a nyní se pro ně stalo normou chodit do práce. V důsledku toho se socioekonomické postavení čínských žen výrazně zlepšilo. Podle čínských zákonů mají muž a žena v rodině stejná práva a povinnosti a o domácí práce se manželé zpravidla dělí. Pod vlivem historicky dominantně mužské čínské společnosti, zejména v důsledku představy „muž živitel rodiny a žena v domácnosti“, však ženy stále přebírají výrazně více povinností v oblasti domácích prací a péče o malé děti. Pokud jde o rozdělení domácích prací, je běžné, že ženy jsou více zodpovědné za vaření, praní prádla, péči o děti, úklid domácnosti atd. Čínské ženy dokáží pro své rodiny připravit chutné čínské pokrmy.

Muži častěji vykonávají práce vyžadující vyšší fyzickou sílu. Pokud jde o rozhodování o důležitých rodinných záležitostech, rozhodují častěji muži než ženy. pokud se učíte čínsky v Číně, můžete se dozvědět více o některé sexuální diskriminaci v Číně.

Plánování rodiny a univerzální politika dvou dětí

Pokud jde o kvalitu péče o děti, jedináčci se obecně těšili větší pozornosti a péči rodiny, měli lepší materiální životní úroveň a přístup k větším možnostem vzdělávání. Chyběla jim však společnost ostatních dětí a také rodinné prostředí, které by podporovalo ducha spolupráce. Kromě toho to způsobovalo i některé sociální problémy, například zrychlení trendu stárnutí společnosti.

Dne 28. prosince 2013 vláda zahájila politiku, která umožňuje párům, kde je manžel nebo manželka jedináček, mít dvě děti. Ve snaze dále zlepšit svou populační strategii Čína 1. ledna 2016 zahájila „univerzální politiku dvou dětí“, která umožňuje všem párům mít dvě děti, čímž oficiálně ukončila politiku plánování rodiny, která byla prováděna více než 30 let.

Manželství Rozvod a soužití

V současné době je v Číně zákonem stanovený věk pro uzavření manželství 22 let pro muže a 20 let pro ženy. Ve skutečnosti však většina Číňanů, zejména obyvatel měst, uzavírá manželství ve stále vyšším věku. Průzkum v deseti velkých čínských městech ukázal, že průměrný věk Číňanů při uzavírání manželství byl v roce 2015 26 let.

Míra rozvodovosti v Číně bývala dříve velmi nízká, ale v posledních dvaceti až třiceti letech se to rychle změnilo, zejména v některých velkých městech. Podle statistik se v roce 2016 v Pekingu rozvedlo 105 800 párů a v Šanghaji to bylo ve stejném roce 82 600 párů.

Postupně také přibývá kohabitací a předmanželského sexu. Průzkum sexuálního chování studentů a absolventů Pekingské normální univerzity provedený v roce 2018 ukázal, že 81,04 % dotázaných zvolilo při odpovědi na otázku „Souhlasíte se sexuálním chováním během studia?“ odpověď „souhlasím“. A tento údaj ze stejného průzkumu v letech 2016 a 2017 činil 74,31 %, resp. 79,00 %, což ukazuje na rok od roku rostoucí trend. Při odpovědi na otázku „Měl/a jsi už někdy předtím sex?“. „Ano“ zvolilo 46,84 % respondentů. To naznačuje, že mladí lidé dnes zastávají otevřenější postoj k předmanželskému sexu.

Sňatkový systém ve starověké Číně

Ve starověké Číně nemusel pár registrovat svůj sňatek u státních úředníků. Svolení rodičů a tradiční svatební obřad se třemi poklonami (poklona nebesům a zemi, rodičům a sobě navzájem) z nich udělaly manžele.